Jedna veselá historka o zlomené ruce
Ahoj lidičky!
Tak konečně se snad dostanu k tomu, abych mohl uvést některé věci na pravou míru!
Tak teda: na začátek je třeba říct, že tak povedenej mejdan sem dlouho nezažil! A to bez prdele!!! Zase jednou po dlouhý době se mi to fakt líbilo a ani ta ruka mě nesere, prostě sem si to užil se všim všudy! začátek byl trochu šok, když se u bytovky objevila místo Wendy nečekaně Míša! Nějak se jí u nás zalíbilo, i když je to dost s podivem :O)) v buňce se to pak rozjíždělo přiměřeně tomu, jak ubívalo pivko v petkách a další nealkoholické nápoje! Asi dvě petky (i když ne plný!) se mi podařilo taky ukořistit a tajně je vysávat. Dodatečně se majitelům omlouvám, ale oni sou stejně nezletilý, tak by ana neměli vědět, co to pivo je, takže sem je vlasně ochraňoval. Jmenovitě to byl myslím Lukáš a Vojtíšek :o) pivo bylo celkem dobrý, dlouho sem ho neměl, tak mi i chutnalo! Tolik ho ale zas nebylo, brzo přišel na řadu hodně slabý mix Jelzina a koly, ale jen pár loků! neřikam, že sem nebyl v náladě, ale stále plně při smyslech!! No fakt! Nápad s výlezem na střechu se zrodil už dááávno před osudným pokusem! Trochu sem asi neodhadl svou váhu (už sem 2 kila zhubnul ale!) a taky sílu odrazu a taky nevzal v úvahu, že pod krajem stříšky je asi metr díra! možná mi to i trochu uklouzlo, předtím dost pršelo, o čemž svědčilo i bláto, které sem měl po dopadu doslova i za ušima! pak už následuje známý večerník, jak se mi nechtělo z díry a tak (komu by se chtělo, po pádu a s bolavou ručkou, když všichni křičí "vylez, vylez!!!" a snaží se vás za každou cenu vytáhnout a vy se přitom potřebujete hlavně nadechnout, no ne!!!) To že mám něco s rukou sem vlastně zjistil až za chvilku, tak se jelo do špitálu! Moc děkuju Honanovi a ostatním za doprovod! Pak následovala klasicky nepříjemná sestra a otázky typu kdy a co ste jedl a pil naposled (no schválně!). Nakonec sem to dal dohromady, následovaly tři krásné dny na lůžku, kdy už se mnou samozřejmně nic nedělaly! mimochodem, první den sem byl uplně v poho, ale postupně sem díky prostředí bažantů a otázek "byl ste dneska na velký" získával pocit, že sem fakt zraněnej! Ale jinak v pohodě, šlo to! Ti bažanti nebyly pro mě, ale to sem byl tak jedinej z celýho oddělení asi! Teď už zas normálně funguju, ruka mě sere, ale nesvědí!!! Takže si moc nestěžuju! A to je konec milé děti! Dobrou noc! _Zatim